Kam po jarních prázdninách?
V březnu se můžete na pár hodin ztratit v sedmi nových knihách.
První knihou, do jejichž stránek se můžete nově ponořit, je Balada o ptácích a hadech. Autorkou knihy je americká spisovatelka Suzanne Collins. Ve čtvrtém díle bestselleru Hunger games poznáte minulost Coriolanuse Snowa.
Je ráno v Den sklizně, který zahajuje desáté Hladové hry. Osmnáctiletý Coriolanus Snow se v Kapitolu připravuje na svou jedinou příležitost získat slávu jako trenér, jeho šance jsou však mizivé. Dostal ponižující úkol trénovat největšího outsidera, splátkyni z Dvanáctého kraje. V aréně bude probíhat boj na život a na smrt. Mimo ni Coriolanus začne se svou splátkyní soucítit a stane před zásadním rozhodnutím: řídit se pravidly, nebo přežít?
Víte, že teď se nesmí cestovat ani za hranice okresu. O důvod víc proč číst cestopisy! Novým přírůstkem je kniha DobroDruhům.
Neplánujte cesty… prožijte je!
Cestování si nikdy nenaplánujete na sto procent – vždy vás něco překvapí. Ví to i oblíbená herečka a cestovatelka Tereza Ramba (Voříšková). Za dva roky navštívila dvacet zemí a rozepsala se o jejich známých i nečekaných podobách. Ať už máte sami neklidného cestovatelského ducha, nebo radši jenom jezdíte prstem po mapě, Tereziny zážitky v kombinaci s autentickými fotografiemi a ilustracemi jsou natolik inspirující, že vás začnou svrbět pohorky.
V březnu nezapomínáme ani na matematiky. Kdy jindy si přečíst Euklideovy Základy než teď? První čtyři knihy Základů jsou věnovány planimetrii. Pojednávají o rovinných geometrických objektech (úsečce, trojúhelníku, kružnici, rovnoběžníku apod.) a o jejich základních vlastnostech a vztazích. Tvrzení jsou odvozována z několika axiomů a postulátů. K evidenci jsou tak přivedena základní geometrická tvrzení například Pythagorova a Thaletova věta, věty o součtu úhlů v trojúhelníku a o vztahu obvodového a středového úhlu v kružnici. Autorem komentářů a textů doplňujících Heibergovo (a tedy i české Servítovo) vydání Základů je Petr Vopěnka.
Máte raději pohádky? Půjčte si Fimfárum Jana Wericha. Nově zpracované vydání půvabných pohádek plných humoru, jazykového vtipu i poučení. Jejich autor si v nich vzal na mušku některé lidské vlastnosti a zlořády. Knížka okouzluje krásou češtiny, hravostí a moudrostí vypravěče a potěší děti i dospělé. Mnohé z Werichových pohádek se dočkaly i filmové či televizní podoby (Tři veteráni, Lakomá Barka nebo Královna Koloběžka První).
Nebo nechcete zkusit známou knihu Guzel Jachiny Děti Volhy? Rusko roku 1916. Na dolním toku Volhy, kde od 18. století nacházeli domov němečtí emigranti, plynou stereotypní dny Jakoba Ivanoviče Bacha. Dvaatřicetiletý učitel němčiny má natolik nezajímavý vzhled i život, že se o něm nedá říct vůbec nic. Dokud ho statkář Grimm z protějšího břehu nepožádá, aby jeho sedmnáctiletou dceru Kláru učil německy. Lekce se konají za zvláštních okolností – dívka má zakázáno dívat se na cizího muže, proto musí být ukryta za paravánem. Klářin tichý hlas brzy naplní Bachův život, jako vzduch vyplňuje prázdnou nádobu. I sama žákyně začne usilovat o sblížení a prostřednictvím knih, které si vyměňují, posílá Bachovi důvěrné dopisy. Tak ubíhají týdny a měsíce, a zcela odlišní, osamělí lidé se do sebe zamilují. Jejich láska však nemůže uniknout událostem, jež s sebou přinese nástup bolševiků k moci. Velká historie vstupuje do Bachova života, přiměje ho čelit hrozným zkouškám, aby dospěl v silnou osobnost, stejně mocnou jako řeka Volha, v jejíchž zákrutech prožije celý život. Ruská spisovatelka s tatarskými kořeny Guzel Jachina, autorka bestselleru Zulejka otevírá oči, se ve svém druhém románu Děti Volhy vrací k traumatům sovětských dějin, kdy revoluční idealismus chřadl uprostřed masového násilí stalinismu. Zatímco ve svém debutu nás zavedla na Sibiř a zároveň ukázala tatarštinu v sobě a v celém Rusku, v novém díle přibližuje podivuhodný folklór a životní styl povolžských Němců, který byl jejich deportací v roce 1941 zcela zničen. Román Děti Volhy získal několik literárních ocenění včetně ruské státní ceny Velká kniha a byl dosud přeložen do sedmnácti jazyků.
Nebo rodinnou kroniku Pokračoval rodu od Alexandra Münninghofa? Rodinná kronika oceněná prestižní cenou Libris v kategorii nejlepší historická kniha roku 2015 líčí strhujícím způsobem historii tří generací Münninghoffů, která se klene přes druhou půli dvacátého století. Bizarní cesty příslušníků této nizozemsko-ruské rodiny vedou z luxusní vily v Lotyšsku do vyhnanství v Haagu, z východní fronty do barabizny v Brabantu, od bohatství k úpadku a někdy zase zpět. Na pozadí velkých evropských dějin se odehrává rodinné drama, jež je plodem dějinných zvratů zmítajících Evropou.
Pokud knihu raději pálíte než čtete, půjčte si nesmrtelnou klasiku 451 stupňů Fahrenheita od Raye Bredburyho.
451 stupňů Fahrenheita je teplota, při níž papír hoří. V Bradburyho temné vizi budoucnosti nejsou hasiči vybaveni vodními stříkačkami, ale plamenomety, které ničí poslední svědectví svobodného myšlení – knihy. Až do dne, kdy si hasič Guy Montag začne klást znepokojivé otázky… Román vychází v nově revidovaném překladu s úvodním slovem Raye Bradburyho. Kniha je doplněna původním doslovem Josefa Škvoreckého k prvnímu českému vydání a esejem Františka Novotného k současnému aktualizovanému vydání.