Studený máj

Milí studenti a milí kolegové,

v květnu se do školní knihovny koupilo 17 nových knih. Přijďte si pro ně!

 

Jste přesvědčeni o tom, že každá situace může být přelomová? Pak si půjčte knížku Tyhle fragmenty od Biancy Bellové.

Člověk vyrůstá v rodině, se kterou se chtě nechtě musí nějak sžít. Pak ho smete puberta a nepřekonatelné výzvy prvních lásek, následuje série dalších více či spíše méně šťastných vztahů, spousta takzvaně „běžných problémů“, až se jakžtakž bez újmy dokodrcá k remcavému stáří. A v průběhu toho všeho se nepřetržitě snaží zavděčit rodičům, které si vlastně nevybral. Roční období se střídají a životy běží. Povídková sbírka Biancy Bellové zachycuje právě tyto fragmenty lidských osudů. Jsou to výseky jednotlivých životních příběhů, v nichž jsou často ony osudy obsaženy vlastně kompletně — dívka na koupališti zažije přelomovou situaci, podobně zásadní je pro jinou ženu setkání dohodnuté přes Tinder, jednomu muži zemře dobrý přítel, jiný se vydává číst na literární festival, stará básnířka vede v pečovatelském domě rozhovor s mladým novinářem a v nehostinných Sudetech zase hrázný vzpomíná na dívku, která mu pootočila svět. Z hromad nostalgie a melancholie však Bianca Bellová umí vyhrábnout i dávku zvláštní naděje. Naděje, že to všechno jsou skutečně jen fragmenty a svět se nepřestává točit dál…

 

Čtete rádi válečné romány? Pak je nový román Ralfa Rothmanna Bůh onoho léta právě pro vás.

Kiel, nebo co z něho zbylo, hoří skoro každou noc, moje milá. Je totiž válka, pokud ti to ještě nikdo neřekl. Věta z nového románu německého spisovatele Ralfa Rothmanna v mnohém charakterizuje příběh odehrávající se na sklonku druhé světové války. Na jeho počátku hlavní hrdinka, dvanáctiletá Luisa, ještě hledí na svět kolem sebe dětskýma, zasněnýma očima, na jeho konci už jen suše konstatuje: Prožila jsem všechno.
V zimních měsících roku 1945 Luisa s matkou a starší sestrou prchá z bombardovaného Kielu na venkov. Statek jejího švagra Vincenta, důstojníka SS, se pro ni stává nečekaným ostrovem svobody: vždyť nemusí chodit do školy. Jenže zatímco se toulá lesem, nad hlavou jí čím dál častěji přelétávají spojenecké bombardéry mířící na východ a do země se valí další uprchlíci. Luisa se snaží pochopit, co se to děje a co se také odehrává v jejím nitru: Proč se jí zmocňuje ten podivně rozechvělý pocit, kdykoli se setká s mladým dojičem Walterem (mimochodem hlavní postavou předchozího Rothmannova románu Zemřít na jaře)? Co jsou zač zajatci v táboře u jezera? Kam zmizela její starší sestra Billie? Od koho získává parukářka vlasy na výrobu paruk? Když se Luise na oslavě švagrových narozenin stane to, čeho se německé ženy a dívky v té době nejvíc obávají, navždy ji to poznamená...

 

Tématu druhé světové války se věnuje i kniha Heather Morrisové Cilčina cesta. 

Návrat silného příběhu z Osvětimi nyní z pohledu nejvýraznější vedlejší postavy. Cilce je pouhých šestnáct let, když ji v roce 1942 odvezou do koncentračního tábora Osvětim-Březinka. Její krása přitahuje nechtěnou pozornost stráží. Cilka ale udělá dojem na místní lékařku, naučí se nové dovednosti a začne se starat o nemocné v táboře. Každý den čelí smrti a hrůze…ale když Cilka ošetřuje muže jménem Ivan, zjistí, že navzdory všemu, co se jí stalo, má v srdci stále místo pro lásku.

 

Jste stejně jako paní profesorka Čápová obdivovateli Martina Heideggera? Pak si nenechte ujít jeho knížku Nietzscheho výrok: "Bůh je mrtev". 

Heideggerova studie, jejíž provokativní titul již na první pohled upoutává čtenářskou pozornost, si klade za úkol vyložit Nietzscheho myšlení jako geniální dovršení dějin evropské metafysiky. Zároveň však odmítá Nietzscheho přesvědčení, že kritickou analýzou novověkého „nihilismu“ a rozvrhem „nadčlověka“ budoucnosti, který by byl schopen pozitivním způsobem uplat-ňovat „vůli k moci“, tuto metafysiku překonal a opustil. Heidegger podává výsledky svého uvažování o „dějinách bytí“, které předestřel v pěti semestrech přednáškového cyklu na toto téma na universitě ve Freiburku v letech 1936–1940. Nihilismus, jehož zkratkovitým vyjádřením je věta citovaná v titulu, je podle Nietzscheho „vnitřní logikou“ dvou tisíciletí dějin Evropy, která se marně snaží vymanit z pojetí hierarchicky uspořádaného jsoucna tradovaného theologickým hellénisticko-židovským výkladem světa, jehož základní strukturu vytyčil na počátku evropské metafysiky Platón. Podle Heideggerovy pozdní filosofie, která se zde začíná rýsovat, nezachrání lidstvo Nietzschem hlásané „přehodnocení“ všech metafysikou „znehodnocených“ hodnot, nýbrž dosud nikdy nezahájené vážné a hluboké zamyšlení nad tím, jak rozumíme bytí.

 

Téma migrace hýbe světem, kdysi byla pro mnoho národů zemí zaslíbenou Amerika. Jestli vás téma přistěhovalectví zajímá, půjčte si knihu Vlčí růže, slibujeme, že nebudete zklamaní.

Ve svém nejnovějším románu Vlčí růže nás Katja Kettu opět zavede do prostředí, které je stejně tak neznámé, jako fascinující – do indiánské rezervace Fond du Lac v Minnesotě. Nežijí tam ale jen indiáni, nýbrž i „Findiáni“ – potomci finských přistěhovalců a původních obyvatel. Rose zmizela před pětačtyřiceti lety, ale její příběh se dere na povrch. Místní šerif Mike zavolá její dceři Lempi, aby jí oznámil, že Ettu, Rosin manžel a Lempin otec, se začal probírat z letité ztráty paměti a pořád dokola se nanovo trápí a chodí na policii oznámit, že Rose zmizela.
Zjistí Lempi, co se tenkrát opravdu stalo s její matkou? A kam zmizely všechny ostatní indiánské dívky? Může láska přežít několik desítek let odloučení? Ponořte se do strhujícího příběhu Katji Kettu a vydejte se na jednu ze sedmi stezek života.

 

Pokud vás zaujal příběh finských přistěhovalců, co zkusit pro změnu knihu španělského autora a dozvědět se tak něco z nedávné historie tohoto národa? Fernando Aramburu je oceňovaný španělský spisovatel, my vám v květnu nabízíme jeho knihu Vlast.  

Baskičtí teroristé na sklonku roku 2011 po čtyřiceti letech činnosti ohlašují složení zbraní. Pro Bittori, vdovu jedné z obětí, však příběh ani zdaleka nekončí. Potají navštěvuje rodné městečko, kde s mužem žila a kde byl zavražděn. Je odhodlána zjistit, kdo střílel. Spolu s ní se vydáváme na cestu do minulosti, sledujeme kaleidoskop, v němž malé městečko zvolna ovládají podezření a nenávist, vlastenecký fanatismus trhá na kusy celou společnost, vkrádá se do vztahů mezi přáteli, sourozenci i manžely. Bittori se rozhodne vrátit na místo událostí, do městečka a do domu, kde do vraždy žila. Dokáže znovu žít s těmi, kdo proti ní štvali před atentátem i po něm? Dokáže žít s těmi, kdo obrátili její život vzhůru nohama? Bittorin návrat zneklidní celé městečko, především její sousedku Miren, před atentátem důvěrnou přítelkyni, jejíž syn Joxe Mari si odpykává doživotní trest za teroristické atentáty. Co obě ženy znepřátelilo? Co v minulosti otrávilo život jejich dětí, manželů, sourozenců, sousedů, spolupracovníků a bývalých přátel? Strhující román o vině a odpuštění, o pokusu zacelit rány v názorově rozdělené společnosti, se odehrává v Baskicku minulých let, ale mohl se odehrát kdekoli jinde, kde ideologický fanatismus a zaslepenost, strach a neschopnost se dorozumět a přenést přes názorové neshody páchá zlo, jež poznamenává každičký kout lidské duše a narušuje běžné mezilidské vztahy. Velký humanistický příběh plný živých a opravdových postav.

 

U španělsky psané literatury zůstaneme i v případě dalších dvou zakoupených knih. Nositele Nobelovy cena za literaturu a jednoho z nejznámnějších představitelů magického realismu Gabriela Garcíu Márqueze vám určitě představovat nemusíme, představíme vám tedy aspoň jeho dvě knihy.

Nejoblíbenější márquezovka profesorky Strmiskové je Kronika ohlášené smrti. Pár hodin po svatebním obřadu "vrátil" Bayardo San Román svou nevěstu jejím rodičům: krásná Angela nebyla pannou. Rodina ji přinutila prozradit jméno milence a její bratři se zařekli, že Santiaga Nasara za zhanobení sestry zabijí. Všichni v městečku tuší, že k vraždě dojde, ale nikdo poroti tomu nic nepodnikne... Proč? Vyprávění se obrací nikoli k odsouzení dvou vrahů, ale k odsouzení společnosti, která to strpí. Kroniku ohlášené smrti nekoncipoval Márquez jako kriminální román v tradičním smyslu. O vraždě se sice dovídáme už na první stránce, ale nevysvobodí nás to z účasti na osudu zavražděného, o němž víme, že je obětí předsudků a svatouškovské pseudomorálky. V tragickém příběhu kolektivní viny poznáváme sami sebe: i my denně přihlížíme působení zla, a i když s ním nesouhlasíme; i my podléháme strachu, pohodlí, lhostejnosti a mravní ochablosti...

K tématu pandemie se hodí i název druhé koupené knihy Láska za časů cholery, což je zase oblíbená knížka Teda Mosbyho z How I met your mother. Déle než 51 let čekal Florentino Ariza na novou příležitost, aby mohl Fermině Dazové vyznat nekonečnou lásku, na chvíli, až její 80letý manžel, slovutný lékař, zemře. Tehdy přichází chvíle pro kdysi opuštěného milence. Než se oba staří lidé spolu vypraví po řece Magdaleně, aby nedotčeni zlobou světa vpluli do elysia své lásky, stáčí se autorův pohled do jejich minulosti plné všedních věcí i nepravděpodobné krásy. Geniální vypravěč sestupuje do nížin triviální literatury a líčí své postavy v rozmanitých podobách lásky, lásky romantické i domestikované, lásky „osamělých lovců“ i lásky manželské. Na sentimentální příběh z lidové četby navěšuje vlastní vzpomínky a sny. 

 

V posledních letech v českém literárním světě převzaly nadvládu ženy. Knih českých autorek vychází tolik, že je skoro nemožné přečíst je všechny. V květnu vám nabízíme prvotinu Lenky Elbe Uranova.

Anglická dívka Angela, která má těsně před svatbou, se v srpnu 1968 vydá do Československa navštívit rodinu svého otce, jehož nikdy nepoznala. Poslední, co od ní její snoubenec Henry uslyší ze sluchátka telefonu, je slovo „chleba“. Pak se po Angele prostě slehne zem. Tak začíná pozoruhodná románová prvotina Lenky Elbe.
Angela však oproti očekávání nezahyne pod pásy ruských tanků, její život pohltí historie ještě hlubší a síly ještě temnější. O mnoho let později se z terapeutických důvodů po Angeliných stopách vydává Henry v doprovodu nové, teď už dlouholeté partnerky.
Hlavním hrdinou románu je ovšem město Jáchymov, město lázní a lágrů, stříbra a uranu, město s historií slavně krásnou i neslavně strašnou. V knize se mísí všechny jeho paradoxy, osudy i chování lidí ovlivňují jevy normální i paranormální, ve střízlivém lázeňském domě s přísným řádem se dějí nepochopitelné věci, a všechny nitky vedou do jáchymovského podzemí, jak toho skutečného, tak pomyslného. A nade vším se tajuplně line zelenkavá záře uranového skla.

 

Jednou ze současných českých autorek je Petra Stehlíková. Už jste četli letos vydanou Nastereu?

Třetí díl pentalogie Naslouchač. Návrat do temného světa, kde se na pravdu a naději už téměř zapomnělo…
Omstakland byl napaden. Člověk, kterému Ilan zachránila život, rozpoutal peklo. Ilan se na poslední chvíli podařilo rozluštit dávnou větu i její smysl. Objevila cestu. A také místo, které hledaly celé generace. Místo, kde není život, ale jen jedovatá šedá mračna — průchod na druhou stranu retey.
Je to ale také místo, kde žijí nasterey, největší hrozba v Duvalském pohoří. Jenomže kým tito obávaní tvorové doopravdy jsou? Proč začali častěji a tvrději útočit? A co se skutečně nachází na druhé straně?
V Ilanině světě neexistuje nikdo, kdo by na tyto otázky dokázal odpovědět. Ti, kteří kdysi něco věděli, jsou už dávno mrtví. A ti, kteří se na druhou stranu vydali, se nikdy nevrátili. Ilan ví, že jí nikdo nepomůže. Ocitla se sama a bez ochrany bojovníků. Je sice sklenař, kterým nasterey neubližují… bude to však stačit k přežití?

 

I další kniha bude mít českou autorku, tentokrát Olgu Jeřábkovou, která editovala knihu Vzpomínka Petra Olszlého: Husa na provázku, univerzita v bytě, s Havlem na Hradě, houfy bílých psíčků v dramaturgii i v životě...

Více než dvě desetiletí připravuje Olga Jeřábková pro Český rozhlas pořady, v nichž se pozvaní hosté ohlížejí za svým dosavadním životem. K mikrofonu zve ty, kteří svým vyprávěním nejen zaujmou, ale především překračují osobností rámec své profese, a jejich životní zkušenosti a pohled na svět si zaslouží být zaznamenány. Ty nejlepší z rozhovorů se dočkají i tištěné podoby. Je to i případ Petra Oslzlého, významného brněnského dramaturga, kmenové osobnosti Divadla Husa na provázku, herce, scenáristy, režiséra, dlouholetého ředitele Centra experimentálního divadla, rektora JAMU a v neposlední řadě občanského aktivisty, organizátora divadelní stávky v roce 1989 a poradce prezidenta Václava Havla. Jeho život se odehrával na prknech, která občas znamenala svět, ale často také boj s domácími normalizačními kádry nejen o svobodu uměleckého vyjádření, ale hlavně o svobodu občanskou. Divadelní gesto u něj splývalo s gestem politickým. V deseti vyprávěních se čtenář v kostce dozví, jak to vlastně bylo s Husou a Divadlem na provázku, s podzemní univerzitou, divadelní stávkou, čí byl rudý telefon v bývalé Husákově pracovně a komu musel Petr Oslzlý vyhrožovat stávkou v časech porevolučních, aby se Husa konečně dočkala svého divadla. Prozradí se i tajemství, k čemu byly dobré houfy bílých psíčků.
Bohatá fotografická příloha.

 

Aby těch českých spisovatelek nebylo málo, můžete si půjčit ještě knihu Ostrov žije od Veroniky Opatřilové. 

"Magický příběh o ostrově, který se proměnil v divočinu. Dobrodružná cesta za skutečným já, za láskou a za vnitřní silou, kterou je třeba probudit."

O obyvatelích Steephill Cove se vždycky povídalo, že jsou podivíni. Ta holka, Kite, tančí v lese nahá a jeho, Grasse, viděli za úplňku lovit divokou zvěř. Betony, která žije v bezpečí hlavního města, těm povídačkám nevěří. Její život je poklidný, dokud se jedné noci něco nestane a ostrov se nepromění v divočinu. Aby se to všichni tři pokusili napravit, budou se muset stát někým jiným, objevit v sobě sílu i slabost, o kterých neměli tušení.

 

Poslední knihou české autorky je kniha Svobodná v Evropě. 

Vzpomínky přední české novinářky Lídy Rakušanové představují otevřenou a nic nepředstírající výpověď o osobním i pracovním životě člověka, v jehož osudu se podobně jako u celé generace vrstevníků odrážely a tak či onak jej formovaly dramatické peripetie dějin druhé poloviny 20. století. Čtenář se z první ruky dozvídá o jednání a názorech známých i méně známých představitelů československého exilu i domácí polistopadové společnosti v často překvapivých souvislostech. Šíře záběru vyprávění přesahuje běžné osobní memoáry – text se stává důležitým dokumentem doby, aniž pozbývá na čtivosti.
Po maturitě na gymnáziu v Českých Budějovicích studovala až do odchodu do exilu na Universitě Karlově češtinu a dějepis. V letech 1975–1994 pracovala v redakci československého vysílání Rádia Svobodná Evropa v Mnichově. Po návratu pak působila v Českém rozhlase a v České televizi a stala se dlouhodobou pozorovatelkou a komentátorkou transformace české společnosti. V roce 1993 byla oceněna titulem Žena Evropy. Chronologicky pojaté vyprávění začíná roky nesnadného dětství. Středoškolačka Lída pak objevuje sama sebe a začíná se zajímat o celospolečenské dění – zejména v liberální atmosféře druhé poloviny šedesátých let. Po okupaci Československa sovětskou armádou v srpnu 1968 se rozhodla zemi se svým partnerem opustit.
Lída Rakušanová je svrchovaná stylistka, jak však sama přiznává, některé kapitoly se jí nepsaly lehce. Ještě nikdy nebyla ve svém psaní tak osobní, a zároveň se snažila vyvážit ohledy k dosud žijícím osobám se snahou nic důležitého nezamlčet. I líčení trampot a radostí emigrantů je díky tomu velmi živé.
Jako novinářka spolupracovala autorka s legendami české žurnalistiky, jimiž byli Sláva Volný, Milan Schulz nebo Karel Jezdinský, v RFE se seznámila i s významnými spisovateli Josefem Jedličkou a Ivanem Divišem. Věcně popisuje poměry v redakci i vztahy s vedením stanice (bývala to „úmorná zákopová válka o prosazení každého, byť i jen trochu nekonvenčního hlasu nebo nekonformního názoru do vysílání, ať už z undergroundu nebo z Charty 77“), vztahy mezi Čechy a Slováky, do vzpomínkového děje vstupují Karel Kryl a Pavel Tigrid, s nimiž, jakož i s jinými, autorka navštěvuje exilová symposia pořádaná sdružením Opus Bonum a jeho zakladatelem Anastázem Opaskem.
Rakušanová zprostředkovávala kontakty exilu s domácí opozicí a významně tak přispěla k návratu demokracie do Československa. Po roce 1989 se jako již respektovaná novinářka setkávala s řadou osobností politického a společenského života a v proudu vzpomínek mnohé z nich zachycuje ve stručných mikroportrétech.
Knihu provází řada většinou dosud nepublikovaných fotografií; převážně jsou dílem autorčina manžela a celoživotního druha Josefa Rakušana.

 

V květnu jsme koupili další dva díly Zaklínače od Andreje Sapkowského. 

Zaklínač III.: Krev elfů: Meč, magie a vyzvědačké intriky. Geralt, Ciri, Yennefer, Triss Ranuncul, Yarpen Zigrin a další známí a oblíbení hrdinové ze Sapkowského povídek poprvé na stránkách románu, v němž se odehrává boj o osud světa. Zaklínač pečuje o plamen, který může zapálit celý svět.

Zaklínač IV.: Čas opovržení: Svět zachvátily plameny běsnící války. Čarodějové intrikují a Ciri, prchající před smrtelným nebezpečím, se ocitá daleko od Geralta i Yennefer. Sama, opuštěná, ztracená - s pocitem, že byla zrazena těmi, kterým bezmezně věřila. Pátrání po zmizelé princezně však navzdory zprávám o její smrti stále pokračuje, a Geralt žel není jediný, kdo Ciri hledá. Zaklínač i Lvíče z Cintry se stali objektem vysoké politické hry, která může zabít nejen je, ale také všechny, kdo jsou jim blízcí. Ostatně, věštba přece tvrdí, že princezně kráčí v patách smrt...

 

Možná jste zachytili, že v dubnu zemřel český publicista a spisovatel Karel Pacner, který se věnoval převážně kosmonautice. Také jste možná zachytili, že naši studenti založili Českolipskou vesmírnou agenturu a na svém instagramovém profilu publikují různé zajímavosti z vesmíru. Proto jsme v květnu rozšířili školní knihovnu o knihu Kosmonauti na pokraji smrti: Osudové okamžiky, během nichž kosmonaté zdolávali nepředvídatelné nástrahy. 

Od Gagarinova letu se stali kosmonauti nefalšovanými hrdiny doby, ovšem málokdo domýšlel rizika, která podstupují – dokud se neobjevily zprávy o mimořádných potížích během jejich výprav, což obě velmoci studené války nerady přiznávaly. Tito lidé vstupovali na půdu naprosto neprozkoumanou, stávali se doslova pokusnými králíky. Autor odkrývá chvíle, kdy kosmonautům hrozilo smrtelné nebezpečí, a oni ho ohromným úsilím úsilím a improvizací zvládli, ale i tragédie, kterým se nedalo zabránit. Skutečné příběhy kosmických letů jsou napínavější než sci-fi thrillery!

 

Máte rádi Stragner things? Víte, že tento seriál má svůj knižní prequel Šílená Max od Brenny Yovanoffové, který si teď můžete půjčit v naší knihovně?

Vítejte v Hawkinsu, dějišti seriálového hitu televize Netflix Stranger Things, který kombinuje mysteriózní horor s paranormálními jevy. Will, Dustin, Mike, Lucas a El jsou zpět. A s nimi vtrhne na scénu i Maxine Mayfieldová alias šílená Max.

Tahle holka není žádné nevinné poupátko s načesanými vlasy a v propínacím svetříku. Je to oprsklá skejťačka a známá potížistka. Max ale pod drsnou slupkou skrývá hluboký smutek. Její rodiče se rozvedli a máma se znovu vdala. Zpočátku vše vypadá slibně, máma působí šťastně, a navíc Max získá zdánlivě cool nevlastního bráchu Billyho. Brzy se však ukáže, že mezi otčímem a Billym panuje nebezpečné napětí, a domácí řád se postupně zvrhává v krutou šikanu. A navrch se rodina odstěhovala ze slunné Kalifornie do sychravého Hawkinsu. Ještě že se Max ve škole seznámila s partičkou zajímavých kluků. Jenže jednomu z nich, Willovi, se v hlavě usadilo Stínové monstrum a udělalo si z něj loutku… ..

 

Více informací o těchto knihách najdete v přiloženém dokumentu.