Seznamte se s francouzskou literaturou

Neznáte moc současnou francouzskou literaturu a chcete to napravit? Zastavte se ve školní knihovně, profesorka Hamouzová pro vás objednala pět knih francouzských autorů. Rozšiřte si obzory!

Bernard MINIER (*1960)

Současný spisovatel pocházející z jižní Francie, z oblasti poblíž Pyrenejí, kde se odehrává i děj jeho knih. Studoval na univerzitě v Toulouse, odkud pochází i jeho hrdina Martin Servaz. Původně celní úředník se po úspěchu prvního románu věnuje jen psaní.

Bernard Minier: Mráz

První díl francouzské bestsellerové série s kriminalistou Martinem Servazem. Tento detektivní román se dostal mezi padesát nejlepších kriminálek, které vybírá týdeník The Sunday Times, a autor za ni dostal prestižní Crime Novel Price.

Uprostřed hor ve dvoutisícové nadmořské výšce sídlí ústav, kde jsou zavření ti nejhorší násilníci. Sem přijíždí mladá psychiatrička na roční praxi. V den jejího příjezdu je však nahoru k lanovce, která vede k místní staré vodní elektrárně postavené na horském jezeře, povolán policejní major a místní četnice, aby společně začali řešit hrůzný případ: na nejvyšší stožár lanovky někdo pověsil znetvořené tělo koně.

Hlavním hrdinou knihy není ani jeden ze sympatické dvojice vyšetřovatelů, ani psychiatrička, nýbrž skutečně mráz. Právě všudypřítomná zima tvoří atmosféru a komplikuje vyšetřování.

Bernard Minier: Kruh

Druhý díl detektivní série s komisařem Martinem Servazem odehrávající se v univerzitním městečku Marsac v Pyrenejích. Hlavním podezřelým se stane syn jeho bývalé lásky z místní univerzity.

Mrtvá žena ve vaně. U bazénu v zahradě sedí její žák a milenec, který je pod vlivem sedativ. Je to vrah? Na nic si nepamatuje…

Fred VARGAS (*1957)

Vlastním jménem Frédérique Audouin-Rouzeauová. Vystudovaná historička a archeoložka zaměřená na obor archezoologie. Právě rozsáhlé historické znalosti dokáže výborně využít v zápletkách svých detektivních příběhů, jak o tom svědčí i její zatím poslední román s komisařem Adamsbergem V mrazivých časech. Autorka dokáže skvěle vykreslit psychologii svých postav i mnohdy kuriózní atmosféru prostředí, do něhož své příběhy zasazuje. S komisařem Adamsbergem byly do češtiny přeloženy všechny romány včetně jedné povídkové sbírky, spisovatelka má však na svém kontě i jiné série s jinými vyšetřovateli. Její romány byly přeloženy do mnoha jazyků, získaly četná ocenění a některé z nich byly i zfilmovány; u nás ČT uvedla tituly Neptunův trojzubec, Muž s modrými kruhy, Muž naruby a Obávané místo (knižně Záhada mrtvých nohou).

Fred Vargas: Neptunův trojzubec

Fred Vargas: V mrazivých časech

Adamsbergův tým odjíždí na stáž do Kanady, kde se má od kolegů z Kanadské jízdní policie učit zpracovávat genetická data, věc na začátku tisíciletí ještě zcela novou. Spolu s policisty se však k řece Otawě zřejmě dostal i přízrak, který Adamsberga pronásleduje od mládí... Po vraždě mladé dívky se hlavním podezřelým stává sám Adamsberg, temnou roli sehrál v případu alkohol a komisařovo opilecké okno. Ačkoli na rozdíl od Danglarda příliš nepije, tentokrát měl k pití pádné důvody. Fred Vargas jako obvykle mistrně vykresluje charaktery hlavních i vedlejších postav, mezi nimiž dominuje svérázná poručice. Náš starý dobrý známý, svérázný, sympatický komisař Adamsberg je postaven před nový případ. Na jeho počátku je několik zdánlivých sebevražd, které zaujmou komisařovu pozornost, protože se u každé z nich najde nakreslené prapodivné znamení, naznačující, že věci se zřejmě nemají tak, jak na první pohled působí. Pátrání dovede tentokrát Adamsberga nejenom do vzdálených končin na mrazivý, mlhami zahalený Island, ale také k tajuplné společnosti lidí vyznávajících revoluční odkaz Maximiliena Robespierra, kteří se v dobových kostýmech a parukách scházejí na tajných zasedáních a do slova a do písmene reprodukují průběh někdejších schůzí revolučního Národního shromáždění. Jako i v předchozích knihách staví i zde autorka, profesí archeoložka, svůj příběh na pozadí historických skutečností, v nichž vyšetřovateli, komisaři Adamsbergovi účinně pomáhá orientovat se jeho velmi vzdělaný a bílému vínu holdující major Danglard.

Jean-Michel GUENASSIA (*1950)

Jean-Michel Guenassia se narodil v Alžíru. Vystudoval práva v Paříži a pracoval jako advokát u tamějšího Odvolacího soudu. V roce 1980 se začal živit scenáristikou. Napsal řadu scénářů k celovečerním filmům a několik divadelních her. V roce 1986 vydal detektivní román Stoprocentní riziko, který byl následně převeden do filmové podoby. V roce 2002 se rozhodl, že napíše „román svého života“, vzdal se veškerých vedlejších činností a následujících šest a půl roku pracoval pouze na knize Klub nenapravitelných optimistů. Když román v roce 2009 konečně vyšel, okamžitě si získal přízeň kritiků i běžných čtenářů a získal tzv. menší Goncourtovu cenu, Prix Goncourt des Lycéens, cenu čtenářů měsíčníku Notre Temps a několik dalších literárních cen. Kniha byla přeložena do 11 jazyků a stala se bestsellerem i v České republice.

Jean-Michel Guenassia: Vysněný život Ernesta G.

Hrdinou Vysněného života Ernesta G. je Josef Kaplan, český lékař židovského původu, který v třicátých letech 20. století vystuduje v Paříži, válku a antisemitské běsnění přečká v alžírském vyhnanství a po ukončení bojů se vrací do osvobozeného Československa. Netuší však, že ani zde se svobody příliš nenadechne a že stráví téměř celý život v totalitním režimu. Když v roce 1966 přijme v sanatoriu k léčení jistého jihoamerického revolucionáře, dostoupí jeho absurdní životní dráha vrcholu. Protože se dožívá stých narozenin, zažije i pád železné opony a konečně se může zase podívat do Francie, kde se snaží posbírat střípky svého rodinného života.
Podobně jako v Klubu nenapravitelných optimistů, Jean-Michel Guenassia i ve svém druhém románu představuje řadu nezapomenutelných postav (z nichž některé známe již z Klubu) a utkává bohaté předivo přátelských a milostných vztahů. Zevrubně se věnuje otázkám politickým a společenským a obohacující francouzskou optikou nahlíží každodenní život v komunistickém Československu.