NĚCO STARÉHO, NĚCO Z KÁNONU, NĚCO NOVÉHO, NĚCO DOPORUČENÉHO

NĚCO STARÉHO, NĚCO Z KÁNONU, NĚCO NOVÉHO, NĚCO DOPORUČENÉHO



Dahl Roald: Matylda (Knižní klub)

Matylda Kazisvětová je geniální. Uměla plynně mluvit, když jí ještě nebyly ani dva roky, a ve čtyřech už četla Nadějné vyhlídky od Charlese Dickense. Jela do Afriky s Ernestem Hemingwayem a do Indie s Rudyardem Kiplingem – cestovala po celém světě, a přitom seděla ve svém pokojíčku v anglické vesnici. Většina dospělých v jejím okolí ji přesto ignoruje nebo si myslí, že děti jsou „jakési strupy“. I rodiče o Matyldě říkají samé hrozné věci. Ve skutečnosti je Matylda inteligentní a nadaná dívka a oni jsou hloupí. Matylda naštěstí zjistí, že vládne velmi zvláštním druhem kouzelné moci!

 

Fieldingová Helen: Deník Bridget Jonesové (XYZ)

Bridget a její bombarďáky jsou zpět v novém hávu. Bridget Jonesová, ať už si jen píše Deník, nebo je S rozumem v koncích, baví čtenářky už od roku 1996, fakticky ale nezestárla ani o den a nezměnila se. Nebo je to tím, že jsme my pořád stejné? S Bridget, svobodnou třicítkou toužící najít tu pravou lásku, se jistě ztotožní mnoho žen. Najít totiž toho Pravého s velkým P není vůbec jednoduché, zvláště pokud jste jako Bridge tak trochu smolařka. Budete-li však k tomu přistupovat s humorem, sebeironií a nadhledem jako ona, může se z této cesty stát sonda do hlubin duše téměř každé ženy. Protože ať si to chceme či nechceme připustit, každá z nás někdy pochybuje o svém vzhledu, má tendenci počítat kalorie a řešit svou váhu a každá máme pár hříchů, o kterých se svěřujeme třeba jen svému deníčku (cigarety při kávičce s kamarádkou, počet sklenek Cosmopolitanu vypitých v průběhu sobotní noci, hranolky k obědu a sušenky k večeři… doplňte dle libosti). Bridget nám ale budiž, byť literárním, příkladem, že zůstat věrný svým cílům, i když člověk občas ztratí směr a na cestě zakopne, se nakonec vyplácí! Jen si musíte dát pozor na následující typy: alkoholiky, workoholiky, chorobné dlužníky, muže, co mají přítelkyni nebo jsou ženatí, misogyny, megalomany, šovinisty, citové vyděrače, parazity a zvrhlíky.

 

Steklač Vojtěch: Pekelná třída (Albatros)

Osvědčené čtení plné legrace pro kluky i holky. Veselé historky oblíbené Boříkovy party z Holešovic, kterou znáte již z knížek boříkovských lapálií. Dozvíte se, jak si celý školní rok zpestřují nejrůznějšími vylomeninami, jak si udělali mejdan, jak se vypořádávají se šplhounem Bohouškem, jak doma válčí s rodiči. Není divu, že jejich nebohá třídní učitelka, přezdívaná Drábinka, se často chytá za hlavu a volá:„Tahle třída, to je peklo!“

 


Mehdevi Anne Delaflotte: Divadlo světla / Román z barokní Prahy (Argo)

Barokní Praha, počátek 18. století. Slávek je jediným dítětem stavebního mistra, dílovedoucího, který pracuje pro význačné architekty, již na další staletí výrazně mění tvář města. Slávkova rodina přežije mor a před ním samotným se otevírá nadějná budoucnost, pak ho však málem připraví o život střet s kočárem. Slávek má štěstí v neštěstí: nehodu přežije s ochrnutýma nohama, ale kočár patří vzdělanému, uměnímilovnému a bohatému šlechtici, hraběti Františku Antonínu Šporkovi. Ten se stane Slávkovým ochráncem, pomůže mu získat vzdělání a posléze i práci. Slávek je uchvácen velikou novinkou – do Čech dorazilo barokní divadlo v celé své kráse. Baroko je hra plná světla i stínů, a jelikož je Slávek velmi vnímavý a vynalézavý mladík, najde své uplatnění právě v této hře.

Starý muž Slávek v roli vypravěče provází čtenáře celým svým životem i celým stoletím plným nemocí, válek, ale také ohromného kulturního rozmachu. Barvité scény z pražských ulic i zákulisí divadel svědčí o autorčině hluboké znalosti naší historie, divadla i našeho hlavního města.


Vrchlický Jaroslav: Noc na Karlštejně

Oblíbená úsměvná veselohra, která se odehrává během jedné noci na hradu Karlštejn, kam císař Karel IV. (ne) zakázal přístup ženám.

 


Fuks Ladislav: Spalovač mrtvol

Slavný příběh o spalovači mrtvol, podivínském Karlu Kopfrkinglovi, je podobenstvím o patologickém vývoji malého člověka k přijetí zla. Filmové zpracování z roku 1968 patří ke zlatému fondu české kinematografie.



Sanajev Pavel: Pochovejte mě pod podlahu (Host)


Jmenuji se Saša Saveljev. Chodím do druhé třídy a bydlím u babičky a dědečka. Maminka mě vyměnila za zakrslou pijavici a pověsila mě jako závaží na krk babičce. Tak jí na něm už od čtyř let visím. O příběhu osmiletého Saši a jeho babičky se často hovoří jako o jednom z nejvtipnějších děl moderní ruské literatury. Kritikové jej srovnávají s Forrestem Gumpem či se Spolčením hlupců, dramatický tón některých pasáží zároveň připomíná Ch. Dickense nebo F. M. Dostojevského. Za úspěchem Sanajevova díla bezpochyby stojí neotřelý humor prosazující se navzdory neveselému osudu hlavního hrdiny. Inspirací k příběhu o malém Sašovi byla zajisté i autorova osobní zkušenost — Sanajev totiž skutečně prožil dětství u prarodičů a nesměl se přestěhovat k matce. I proto se mu daří vykreslit rozporuplnou povahu hrdinovy babičky přesvědčivě a v detailech. Kniha je plná někdy groteskních, jindy tragikomických příhod, vyprávěných jazykem malého chlapce, který postupně čtenáři odhaluje, jak křehká může dětská duše být… Bestseller, který se v Rusku držel více než deset let na špičce literárních žebříčků (přes milion výtisků).


Tři jablka spadlá z nebe

Životem usmýkaná Anatolie Sevojancova se chystá na smrt. Nepochybuje, že má nevyléčitelnou nemoc a že to s ní půjde rychle. Osud však pro ni má připravenou úplně jinou cestu…

Podmanivý příběh o lásce a smrti se odehrává vysoko v horách ve starobylé kamenné vesnici Maran, kterou s vnějším světem spojuje pouze zastaralý telegraf a strmá cesta. V chátrajících domcích zůstává jen třináct stařen a osm starců, kteří nechtěli opustit hroby svých blízkých a odejít do nížiny. Jejich životy se odvíjejí v souladu s přírodou a prastarými tradicemi. Své místo tu mají sny, věštby, zázraky i prokletí. Do tohoto uzavřeného světa pronikají události bouřlivého dvacátého století – velké řeže, revoluce, hladomor a války, jež poznamenávají osudy jednotlivců i celé vesnice. Arménská autorka Narine Abgarjanová propojuje reálné s magickým a s jemným humorem a nesmírnou něhou vypráví univerzální příběh o tom, že láska vždy vítězí nad smrtí. A že zázraky se dějí. A že na ně nikdy není pozdě...

Sapkowski Andrzej:  Zaklínač I. – Poslední přání (Leonardo)

Zaklínač… Ošlehaný muž bez věku, jehož bílé vlasy nejsou znakem stáří, ale mutace, kterou musel podstoupit. Placený i dobrovolný likvidátor prapodivných tvorů: mantichor, trollů, vidlohonů, strig, amfisbain – pokud ovšem ohrožují lidský rod; v takovém případě zabíjí i bytost zvanou člověk. Prvotřídní, skvělý bojovník, který není neporazitelný ani nezranitelný – naopak. 

Nově přeložené geraltovské povídky ze Stříbrného meče, něco z Věčného ohně a Meče osudu + kompletní povídka Hlas rozumu kde Geralt vysvětluje, jak to všechno začalo.

 

Sapkowski Andrzej: Zaklínač II. – Meč osudu (Leonardo)

 Geralt z Rivie, známý a svým způsobem i slavný zaklínač, je považován za mistra meče, chladného profesionála, za mutanta bez emocí - a po pravdě řečeno sám tuhle svoji pověst podporuje.

Jak ale stále více vychází najevo, jeho proměna neproběhla tak hladce. V boji i v životě se u něj až příliš projevují pocity a city, které by už dávno neměl mít, a jeho kamenná tvář je jen maska. Jenže jizvy z bojů nejsou ani zdaleka tak bolestivé jako rány na duši.