Výlet na Klepec
V neděli 10.3. vyrazili Českolipští medvědi na další ze svých legendárních výletů. Tentokrát byl jejich cílem mnoha pověstmi opředený kopec Klepec. Jak výlet probíhal?
Po náročném intelektuálním výkonu (rozuměj nákup jízdenek v aplikaci českých drah pro čtyři různé skupiny cestujících podle slevy a tři různé skupiny podle vlastnictví lítačky, který byl tak složitý, že se v něm neorientovala ani sympatická paní průvodčí) jsem nasedli do vlaku do Českého Brodu, kde na nás čekal místní průvodce a absolvent naší školy Adam Češner.
Od Adama jsme se dozvěděli spoustu zajímavostí o Českém Brodě (zdravíme kadeřnici paní Jarku) a velitelka výpravy získala vlajku Českého Brodu, kterou pak celou dobu statečně nesla na batohu, aby ji bylo v početném houfu studentů vidět, a kterou vítězně mávala na každém z dosažených vrcholů.
První naší zastávkou byla tvrz Tuchoraz, ze které se do dnešních dnů dochovala pouze impozatní věžovitá brána a pár drobných pozůstatků středověkého opevnění.
V obci Mrzky jsme prošli kolem pramene Živé vody, ze které bohužel k lítosti některých účastníků netekla ani Slivovice ani Jablkovice, kterou majitelé poutníkům slibovali, ale pouze obyčejná voda.
Ještě než jsme dorazili na kopec Klepec, ověřili jsme si své znalosti biologie na naučné ovocné stezce. Některé úlohy byly skutečně zapeklité a i studenti elitního výběrového gymnázia s nimi měli co dělat.
Skutečným highlightem našeho výletu byl dvojvrchol Klepec. Na přírodní památku Klepec se dá dojít po žluté turistické stezce z již zmíněné obce Mrzky a na tomto zajímavém dvojvrcholu se nachází množství obřích žulových balvanů. Největším z nich je osmimetrový Slouha, který dostal své jméno proto, že připomíná mírně přihrblou postavu v poddanském postoji. Roku 1920 byla do jedné z jeho stran zasazena pamětní deska (s hroznou hrubkou) na počest padlým občanům zdejších vsí. Slouha stejně jako většina dalších kamenů na Klepci je opředen zajímavými pověstmi, které si můžete přečíst na naučných tabulích.
Starší literatura uvádí, že kameny na Klepci mohly být vztyčeny uměle jako menhiry. To ale vyvrací skutečnost, že zdejší podloží je složeno z porfyrické středně zrnité říčanské žuly, jejíž výběžky se zde jeví jako poslední, a hornina se potom táhne dále pod vrchem k východu. Balvany tedy vznikly dlouhodobým zvětráváním, které zvolna rozrušovalo jednotný ráz žulových bloků a neodolné části odplavila voda.
V dubnu se na Klepci každoročně koná regionální akce "Den Země na Klepci", pořádaná okolními obcemi, sdruženími a školami. Akce se pořádá od roku 2007. Jsou zde sehrávány reminiscence, dětská představení, ukázky řemesel, scénky v podání mateřských škol, přednášky, ukázky vlajek, proslovy starostů, tance a návštěvnost se pohybuje průměrně kolem 750 lidí.
Fotky z výletu najdete ve fotogalerii školy.
Video z výletu zpracovala Natka Vávrová a najdete ho na školním YouTube kanále.