V Brně začíná doba bronzová
Tým Českolipští lenochodi (Houška Vít, Koníček Ondřej, Koníček Vojtěch, Pokorný Petr, Sadil Antonín, Tsolov Daniel, Fikrle Antonín) obsadili v Grandfinále soutěže pIšQworky nádhernou třetí příčku. Jsme na kluky moc pyšní! Co nám o tomto historickém úspěchu napsal přímý účastník bitvy Antonín Sadil?
Vezeme 3. místo z česko-slovenského Grandfinále v soutěži pIšQworky.
Po historickém postupu z pražského kola nezbývalo, než uspořádat výpravu na FSS MUNI. Jako doprovod se s námi vydal pan profesor Hrnčíř, a za cíl by se primárně dalo považovat nenadělání žádné ostudy, s tím, že umístění do 10. místa by bylo bráno jako úspěch. Nám se však povedlo posunout laťku ještě výš...
Cesta do pravěku
Pokud pošlete 7 studentů pražské školy, kteří se ve volném čase baví vtipy o Brně, do Brna, nemůžete očekávat, že se cesta bez tohoto humoru obejde. Vše začalo už v Praze po nástupu do vlaku, když se udělalo trochu tepleji a Vítek si sundal mikinu, pod níž odhalil tričko s nápisem ''Ne, raději Prahu''.
Po příjezdu do cílové destinace následovalo hledání metra, abychom se dostali na hotel. Když však naše pátrací expedice neuspěla, nezbývalo, než se na místo ubytování dopravit po svých. Cestou jsme ještě stihli překřtít Špilberk na Pražský hrad a týmově se vyfotit u brněnského orloje, o jehož tvaru vedou znalci dodnes spekulace (nejblíže by se asi přiblížil popis špičaté polokopule). Ani ve snu nás totiž nenapadlo, že se na stejném místě budeme o den později fotit s pohárem.
Jak si naštvat sponzora?
Ubytování bylo však velkým otazníkem ještě před začátkem turnaje. Protože ho narozdíl od jízdenek neproplácela škola, rozhodovalo se v zásadě mezi dvěma možnostmi. Tou první bylo vyjet z Prahy ve 4 ráno, čímž by se ubytování nemuselo řešit, tou druhou vydat se v rámci ušetření s karimatkami a spacáky do skautské základny.
A protože se pohodlnému piškvorkovému týmu nezamlouvala ani jedna z možností, rozhodl se pro možnost třetí, totiž najít si sponzora, jenž ubytování proplatí. A protože Vítek má, zdá se, kontakty, objevila se společnost MATLAB, která nám zaplatila apartmán přímo v centru města, výměnou za to, že budeme během soutěže nosit jejich trička. To by se zdálo jako výhodná nabídka, nebýt toho, že večer před odjezdem Dan objevil, že soutěžící musí během turnaje nosit trička přidělená pořadatelem. Po dlouhém hledání všelijakých řešení došlo k rozhodnutí, že abychom dohodu alespoň z části dodrželi, získají funkci tričkonošů náhradníci, a budeme doufat, že si to MATLAB nevezme osobně (ubytování už bylo naštěstí zaplaceno).
Sněhurka a sedm trpaslíků
Apartmán sliboval zázemí v podobě 4 pokojů po 2 postelích. To byly však plané sliby, realita byla o něco veselejší - 1 pokoj o 8 postelích, díky čemuž si pan profesor Hrnčíř vyzkoušel, jak se cítila Sněhurka v chaloupce uprostřed lesů obklopena trpaslíky. Večer ještě došlo k polštářové bitvě, jíž se zúčastnili všichni obyvatelé pokoje (až na pana profesora Hrnčíře, který nad účastí sice nepochybně také přemýšlel, nakonec však zvolil bezpečnější možnost v podobě sprchy), a poté již ''rychle na kutě'', budík v podobě oblíbené písně heel and toe, známé z hodin tance, zvonil v 6:30.
Den D
5 hodin spánku se sice na ranním vstávání podepsalo, možnost zůstat ležet v posteli však neexistovala, nezbývalo tedy, než opustit ubytování a se zastávkou v obchodě dojít na místo turnaje.
A protože šlo o finále, nehrál se systém skupin a play-off, avšak klasický švýcarský systém na 8 kol. (Jedna velká skupina, za výhru získá tým 2 body, za remízu 1, přičemž v každém kole spolu hrají týmy se stejným počtem bodů.)
První tři zápasy nepředstavovaly žádný problém. Týmy z Bánské Bystrice, Frýdku-Místku a Brna jsme postupně porazili 18-2, 12-8 a 18-2, avšak ve 4. kole nastala krize. Los nám určil tým z Bratislavy, který vypadal jako mnohem větší hrozba než ostatní soupeři, a ač jsme se snažili, co to šlo, nezbývalo, než přiznat, že ve spojování 5 symbolů je soupeř o něco lepší.
(To už se nedalo říct o chování, neboť za svou namachrovanost a způsob hry si vysloužil od našeho týmu mnoho poznámek začínaje nulábry a konče slovy, která si raději nechávám pro sebe.)
Kdo by si myslel, že 5. kolo přinese uklidnění, patrně ještě plně neporozuměl švýcarskému systému. Koho jiného totiž dostat, když máte stesk z prohry, než pražského rivala Mensu.
A je to sice škoda, ale pražské derby ani tentokrát nedopadlo v náš prospěch.
Po obědě byla na řadě poslední 3 kola a plán byl jasný - útok na 3. místo, ke kterému bychom se výrazně přiblížili v případě, že porazíme tým PPSKA z Hradce Králové, který měl sice za kapitána mistra ČR v kategorii jednotlivců, avšak jinde byl relativně hratelný. Po obědě se však s těžkými žaludky hrálo těžce a náš výkon stačil jen na remízu 10:10, což nás posunulo až na průběžnou 6. pozici. Bylo jasné, že pro 3. místo již musíme oba zápasy vyhrát.
7. kolo proti týmu z PDF.file z Blanska se konečně vyvíjelo podle našich představ, soupeři byli ztraceni na všech hracích plochách a výsledek 20-0 nám znovu vrátil naději v bronzovou medaili. V tuto chvíli však již organizátoři skryli průběžné pořadí, tudíž se ve vzduchu k nervozitě vznášela ještě nejistota.
Los pro rozhodující kolo nás postavil proti týmu Veni Vidi Vici, reprezentantům města Kráľovský Chlmec (Znalci zeměpisu již pochopili, že vzhledem k poloze tohoto města neuměl téměř nikdo z týmu česky ani slovensky), jenž měl v onu chvíli o dva body více než my, avšak horší skóre, které bylo bráno jako pomocné hodnocení v případě stejného počtu bodů. Verdikt byl tedy jednoznačný - V případě výhry týmu z Bratislavy a výhry Mensy získá 3. místo vítěz tohoto zápasu.
Několik minut hry je za námi, hráči pomalu vstávají od stolu a sledují poslední dva duely. Za stavu 10:6 pro nás hrají Ondra a Vítek s jediným cílem, a to, aby alespoň jeden z nich získal bod. Úkol neprohrát je ovšem těžký, neboť oba mají špatnou pozici, a začíná to vypadat, že se budeme muset spokojit s 8. místem. A v tu chvíli se stane něco neuvěřitelného. Vítek zabrání soupeřově hrozbě tím, že spojí 3 symboly za sebe, a soupeř z nepochopitelného důvodu hrozbě nebrání. To má za následek spojení 4 symbolů dohromady a zoufalý pohled soupeře na papír, který ale pozici nijak nepomůže. Vítek dalším tahem spojil 5 symbolů v řadě, čímž zařídil vítězství 12:8 a výbuch radosti uvnitř našeho týmu. Na 95 % jsme třetí.
...a jak to bylo dál?
I vyhlášení se neslo v nejistotě, přece jen, co když se naplní těch 5 %...? Jak se ale pořadatelé blížili a blížili ke stupňům vítězů, až se nakonec přiblížili úplně, a naše jméno stále nezaznělo, nastal důvod slavit. A poté už to šlo rychle, dostali jsme pohár, hromadu věcných odměn, udělali hromadu fotek, při jejichž focení se nás mnoho lidí ptalo, co že jsme to vyhráli a odkud to jsme, a šup na vlak do Prahy. Tam jsme ještě stihli vyzkoušet kvalitu vyhraného repráku (opět na písničce heel and toe), a poté se již každý vydal svou cestou do různých koutů (nejen) hlavního města.
Galerie z Grandfinále a poděkování na závěr
První setkání na nádraží (lze si povšimnout, kdo má větší radost)
Vítek jede do Brna
Pražáci objevili Brno
Sedm trpaslíků na ubytování
Pražské derby s Mensou
Krátká pauza na oběd
Přímý souboj o 3. místo
Na pódiu
Náš tým bez náhradníků
Náš tým společně s náhradníky
Fotka celé delegace u Orloje
Fotka se sponzorskými tričky
Zasloužená odměna (Toto není placená spolupráce, ale kdyby KFC mělo zájem nás sponzorovat, tak se určitě domluvíme.)
Nezbytná podpora z Prahy
Děkujeme Tondovi Fikrlemu a Petrovi Pokornému za nošení triček našeho sponzora v době, kdy jiní nemohli. S tím děkujeme našemu sponzorovi MATLABu za proplacení ubytování a tatínkovi Vítka, který na tom má zásadní podíl.
Děkujeme Mgr. Stanislavovi Hrnčířovi za doprovod na turnaj, pořizování fotek a informování o průběhu turnaje zbytek učitelského sboru. Taktéž mu děkujeme za přímý postup ze školního kola v příštím roce a za možnost postarat se o jeho organizaci.
Děkujeme Ing. Lucii Strmiskové za publikaci článku a za to, že naše výsledky bedlivě sleduje již od primy.
Nakonec se sluší poděkovat Mgr. Aleně Vavruškové za promítnutí streamu z Grandfinále a celé třídě, která nám nepochybně fandila.
A.S., 5.B