Říjnové knihy

Milujete fyziku? Milujete českolipské fyzikáře a marně přemýšlíte pod jakou záminkou jim napsat? Navštivte školní knihovnu, půjčte si některou z knih nakladatelství Togga a můžete s nimi strávit hodiny v zasvěcené konverzaci!

 

#fyzika #přírodní filozofie #matematika #gravitační síly #úloha Boha ve vesmíru #mechanika #kosmologie #astronomie #teologie #heliocentrismus #eliptické dráhy #astrofyzika #komety #poznávání přírody #spolehlivost dalekohledů a lidských smyslů #metodologie vědeckého poznání #zatmění Slunce a Měsíce #zákon velkých čísel #logika #matematicky přesný způsob výpočtu #naděje #mnohost světů #existence mimozemských bytostí #život na jiných planetách Sluneční soustavy

#hashtagy by ZZ #výběr knih by LS 

 

 

Newton Isaac: Matematické principy přírodní filozofie

V předloženém svazku nabízíme překlad vybraných pasáží vrcholného díla Isaaca Newtona (1643–1727) Matematické principy přírodní filozofie (1687). Newton v něm završil vývoj raně novověké fyziky, astronomie a přírodní filozofie a představil nový obraz světa založený na matematice a fyzikálním pojmu gravitační síly. Náš výbor obsahuje předmluvy k Principům a úvodní části spisu, které definují hlavní fyzikální pojmy a vyslovují základní principy Newtonovy mechaniky. Překlad dále zahrnuje vybrané pasáže třetí knihy Principů, která prostřednictvím nově zavedeného pojmu gravitační síly vysvětluje stavbu Sluneční soustavy. Součástí knihy je rovněž překlad Newtonových dopisů reverendu Bentleymu z let 1692–1693. V těchto dopisech Newton reaguje na otázky, které se týkají povahy gravitační síly, kosmologie a úlohy Boha ve vesmíru. Překlad doprovázejí dva úvodní texty, které představují historický kontext Newtonova díla a fyzikální výklad nejdůležitějších částí  Principů.

 

Kepler Johann: Nová astronomie

Kniha Johanna Keplera (1571–1630) Nová astronomie (1609) znamenala zásadní přelom v dějinách tohoto oboru. Dílo obhajovalo Koperníkovu astronomii proti astronomickým, fyzikálním i teologickým argumentům odpůrců heliocentrismu. Především však zásadně změnilo dosavadní astronomickou teorii. Nejvýznamnější inovací bylo zavedení eliptických drah planet. Kromě toho Kepler zkoumal fyzikální příčiny pohybu planet, a tím udělal první krok na cestě k moderní astrofyzice. Naše kniha obsahuje stručný výbor z Nové astronomie. Zařadili jsme do něj Keplerův obsáhlý úvod ke spisu, jenž byl určen pro laické čtenáře. Dále jsme přeložili kapitoly 57 až 60, které obsahují klíčové myšlenky díla. Překlad byl doplněn dvěma doprovodnými texty, které vysvětlují kontext vzniku díla a jeho význam pro dějiny vědy.

  

Galilei Galileo: Prubíř

V knize Prubíř (1623) vede Galileo Galilei (1564–1642) rozhořčenou polemiku s jezuitským astronomem Oraziem Grassim, jehož dílo Váha filozofická a astronomická zde komentuje a vyvrací. Galileo se v Prubíři vášnivě pře s jezuitou, dobírá si ho a zesměšňuje ho – a přitom hájí mylnou teorii komet, protože komety prohlašuje za úkazy v atmosféře. I když Galileo v díle hájí chybné stanovisko, představuje Prubíř zajímavý dokument o vzniku novověké vědy. Hlavním tématem sporu sice byly komety, ale diskuse často vedla oba protagonisty k tomu, aby formulovali svoje názory na poznávání přírody. Prubíř se tedy kromě komet týká i dalších témat, jako je například metodologie vědeckého poznání, spolehlivost dalekohledů a lidských smyslů nebo rozsah lidského poznání přírody. Překlad Prubíře je doplněn dvěma studiemi, které přibližují filozofický a astronomický kontext vzniku díla.

 

Bernoulli Jacob: Umění odhadu

Naši předkové si již před mnoha staletími dokázali spočítat, kdy znovu dojde k zatmění Slunce či Měsíce. V 17. století se řada vědců, mezi nimi Fermat, Pascal, Huygens či Leibniz, začali ptát, zda bychom nemohli spočítat i věci, jejichž povaha se na první pohled jakémukoliv výpočtu vzpírá. Za jedno z nejvýmluvnějších pojednání tohoto druhu je považováno Umění odhadu Jacoba Bernoulliho (1654–1705), jehož čtvrtá část podává zevrubnou odpověď na tuto otázku. Je jí zákon velkých čísel, který tvoří základ nové logiky, založené na matematicky přesném způsobu výpočtu naděje.

 

De Fontenella: Rozhovory o mnohosti světů

Kniha Rozhovory o mnohosti světů (1686) francouzského filozofa Bernarda de Fontenella (1657–1757) je považována za jedno z prvních děl orientovaných na popularizaci vědy. Text je stylizován do podoby galantních rozhovorů mezi zvídavou markýzou a učeným filozofem. Ten během rozprav markýze srozumitelně vysvětluje základní prvky heliocentrického systému a kosmologickou teorii francouzského filozofa a vědce Reného Descarta (1596–1650). Fontenelle se v knize zabývá také otázkou existence mimozemských bytostí a spekuluje o tom, jak by vypadal život na jiných planetách Sluneční soustavy. Překlad Rozhovorů doprovází obsáhlá úvodní studie, která zasazuje Fontenellovy úvahy do kontextu dobové filozofie a vědy.

 

 

Na fyziku nezapomínáme ani v upoutávce na knihu o architektuře.

 

Třeštík Michael: Uměná vnímat architekturu pro děti a rodiče (Motto)


Jak přemýšlet o architektuře pro laiky i znalce od deseti do sta let. Albert Einstein kdysi řekl: „Pokud to neumíš jednoduše vysvětlit, tak tomu dostatečně nerozumíš.“ Michael Třeštík se v architektuře skutečně vyzná, a proto dovede jednoduše i s nadhledem vysvětlit její historické, stylové a technické souvislosti – od Stonehenge až po moderní stavby. Radí, jak o architektuře přemýšlet, čeho si na ní všímat, o čem pochybovat a nad čím žasnout. A svým osobitým pohledem zaujme jak děti, tak více či méně poučené dospělé.