Erasmus+ ve Finsku

V týdnu od neděle 18. 2. do soboty 24. 2. naše odvážná 12členná skupinka studentů 6.A a 2.G, za doprovodu paní profesorky Janečkové a paní ředitelky Ježkové, podnikla dobrodružný výměnný pobyt ve Finsku. Pojďte se s námi podívat do zasněžené říše a jak jsme nikdo (ne)zmrzl.

Naše začátky

Celá výprava odstartovala v brzkých ranních hodinách na pražském letišti, kde jsme se naštěstí potkali v plném počtu. Vše proběhlo hladce, a tak jsme zanedlouho dali sbohem České republice a vyletěli směrem Praha-Helsinki. Pro některé z nás to byla létající premiéra, ale i přes ne příliš povzbuzující komentáře ostatních nervozita rychle opadla.

V Helsinkách jsme nasedli na vlak a už hurá do centra. Otestovali jsme strach z výšek na 72 m vysoké olympijské věži, obdivovali jsme krásy katedrál zevnitř i zvenku a prošli jsme se okolo skoro-zamrzlého přístavu.

Času v Helsinkách jsme měli bohužel málo, a tak jsme se s krásným městem museli rozloučit a vyrazit zpět na letiště. Let do již konečného Oulu byl sice krátký, zato ale na všechny začala znovu dopadat nervozita ze seznamování se se svými hostitelskými rodinami.

Poznání finské školy

Přes veškerý strach jsme se všichni rychle zabydleli a hned druhý den jsme šli objevovat místní školu Kastelli. Naši hosté jsou nyní v 9. třídě základní školy, ovšem celá budova pojímá 2000 dětí od mateřské školy až po střední školu. Celá budova Kastelli byla opravdu velká s porovnáním s naším „menším“ gymnáziem. Všechny nás zaujali povinné předměty jako např. šití, ruční práce, vaření nebo také praní. V knihovně nás také mile překvapil pravý český Krteček.

Sporty aneb kdo dřív uklouzne

Naši milí finští hosté měli pro nás celý týden připraveno spoustu sportovních zážitků, jelikož téma celého Erasmu bylo Well being. Vyzkoušeli jsme tedy běžkování a bruslení, v rámci programu školy.

Běžkování bylo opět pro některé z nás premiérou, ale bez žádných zranění a pár menších pádů jsme to všichni statečně zvládli. Všechny naše společné aktivity samozřejmě nemohli proběhnout bez pořádných sněhových bitev, které jsou ve Finsku nutností.

Jeden večer jsme šli všichni společně na místní „kopeček“ a vyzkoušeli jsme správné finské bobování, které je divočejší než u nás. Sportem, který jsme okusili uvnitř, byl bowling a pro některé také kulečník. U obou jsme poznali velkou česko-finskou rivalitu a samozřejmě bojovali o nejlepší výsledky.

Co by to bylo za výlet do Finska bez hokeje

Ve středu večer se pár z nás vydalo s našimi hosty na zápas místního týmu Kärpät Oulu. Samozřejmě jsme udatně fandili, hlavně proto, že v týmu byla i česká krev. Zápas skončil 1:0 pro Oulu, tudíž jsme z arény všichni odcházeli s velmi dobrou náladou a někdo i s kouskem Finska okolo krku.

Sblížení

V průběhu týdne jsme trávili prakticky veškerý čas spolu v menších smíšených skupinkách Čechů a Finů. Ať už venku nebo vevnitř, hráli jsme spolu různé deskové hry, poznali finskou kuchyni (hlavně soba), hudbu a kulturu, naučili se pár velmi užitečných finských slovíček, ale také jsme šířili naši českou kulturu a jazyk. Vyzkoušeli jsme si také spolupráci při vytváření plakátů/prezentací/videa na již zmiňované téma Well being. Celkově jsme si všichni navzájem velmi sedli, jsme rádi za nová mezinárodní přátelství a těšíme se, až se hostiteli staneme my a ukážeme Finům krásy Prahy.

Pár slov na konec

Cesta zpět byla náročná – sraz na letišti ve 4 ráno nebyl pro nikoho příjemný, ale lety nám na sebe navazovaly bez větší pauzy v Helsinkách. Myslím, že tento týden byl pro nás velmi náročný fyzicky i psychicky, jelikož jsme byli v úplně nové zemi a trávili čas v cizích rodinách, i přesto jsme si to nadmíru užili a jsme neskutečně rádi za tuto příležitost. Všichni budeme na tento týden celý život rádi vzpomínat.

Doufáme, že jste celý náš výlet sledovali na školním Instagramu, ale pokud jste to nestihli a naše dobrodružství v polárních oblastech vás zaujalo, můžete se podívat na naše video.

Článek napsala Tereza Vodičková, 6.A.