Čtvrtá křížková výprava
Tým Českolipští lenochodi ve složení Vít Houška, Ondřej a Vojtěch Koníčkovi, Daniel Tsolov a Antonín Sadil zvítězili v oblastním kole mistrovství v piškvorkách, soutěži pIšQworky, a postoupili do krajského kola. Našim chlapcům moc gratulujeme a v krajském kole jim držíme palce.
Co nám o samotném průběhu soutěže napsal její přímý účastník Antonín Sadil?
Čtvrtá křížková výprava
Zní to téměř neuvěřitelně, ale letos je to již po čtvrté, co se snažíme probojovat do piškvorkového Grandfinále. Ačkoliv i naše vystoupení z minulých let se dají považovat za úspěšná, loňský nepostup o 1 místo pro nás byl spíše zklamání, a proto jsme se rozhodli po celý rok pilně trénovat. A ač jsem upřímně nevěřil, že ostatní členové mého týmu u tréninku vydrží a na piškvorky nezanevřou, ukázalo se, že jsem se mýlil a nakonec jsem to byl jen já, kdo na piškvorky ani nesáhl, za což jsem si zasloužil spoustu nehezkých poznámek a čestné místo na konci sestavy.
Přišli jsme, viděli jsme...
První zastávkou na dlouhé cestě se stal oblastní turnaj hraný 7.11. na SPŠE V Úžlabině. Ačkoliv bych rád líčil, že souboje s protivníky byly vyrovnané a dlouho nebylo známo vítěze, nemohu, neboť rok tréninku byl proti týmům, které přišly primárně za účelem ulití se ze školy, celkem znát. Ze 3 zápasů ve skupině jsme dvěma týmům darovali kanára 20-0, jiné to bylo pouze s týmem ''Jiní'', kde Vítkův soupeř dokázal urvat výhru a remízu, kvůli čemuž jsme ztratili 3 body a zvítězili ''pouze'' 17-3.
Změna disciplíny
Do čtvrtfinále nám byl nalosován tým Ibišek. Při soupeření s ním jsme sice všichni zažili malý infarkt, neboť Vojta bleskově prohrál, a my tak prohrávali 0-2, o pár minut později ale bylo jasné, že k žádnému překvapení nedojde a brali jsme výhru 18-2. Mnohem zajímavější než náš zápas bylo ovšem sledovat čvtrfinále Jiných. Ti totiž match dovedli k remíze 10-10, což znamenalo jediné - duel kapitánů. Jenže i zde nastal problém, neboť oba kapitáni na tom silově byli velice vyrovnaně a po 15 minutách hry zaplnili téměř celý hrací plánek a dohodli se na remíze. Co teď? Organizátor přistoupil z důvodu úspory času k radikálnímu řešení a z turnaje v piškvorkách se rázem stal turnaj v disciplíně zcela odlišné - kámen, nůžky, papír.
Dokonce i v této disciplíně byli diváci svědky vyrovnaných bojů a znovu rozhodl až souboj kapitánů, kde byl ovšem kapitán Jiných protivníkem rozstříhán, a tento dlouhý boj tak dopadl v neprospěch jeho týmu. To mi neudělalo radost, protože jde o mého dlouholetého kamaráda z šachového světa a rozhodně bych ho rád viděl i v dalším turnaji, nedalo se však nic dělat, i piškvorky holt mohou s trochou smůly být pouze hra o štěstí.
Do roka a do dne
Po sledování dramatického čtvrtfinále nás čekalo klidné semifinále, ve kterém uklouzl pouze Dan, což nijak neohrozilo přesvědčivou výhru 18-2. Naše zraky se ovšem stále více upínaly k finálovému soupeři, neboť jím nebyl nikdo jiný než Uhelné sklady. S tímto týmem jsme měli tu čest hrát loňský rok třikrát, mimo jiné právě i ve finále oblastního turnaje na této škole. Po prohození pár slov a vtipů jsme ovšem začali hrát a dokázali zvítězit 15-5, díky čemuž se sklady máme bilanci již 4-0. Děkujeme za hru a v krajském kole na viděnou.
Pár slov na závěr
Děkujeme našemu náhradníkovi Toníkovi Fikrlemu za doprovod na turnaj, ač jeho jedinou funkcí bylo opět dávání hotspotu, psychická podpora a nošení vody. Posíláme lásku našemu druhému náhradníkovi, který se momentálně dusí doma s kašlem, myslíme na Tebe, Péťo. Děkujeme Ing. Lucii Strmiskové za publikaci článku.
A.S, 5.B