Zastavte se ve školní knihovně
Venku se prudce ochladilo a vám se nechce ven? Zasáhlo vás zrušení stránky topserialy.to a teď nevíte, co s volným časem? Zastavte se ve školní knihovně a půjčte si něco zajímavého na čtení! Na výběr je toho spoustu...
Jak jistě víte z médií a našeho instagramu https://www.instagram.com/ceskolipska.knihovna/, největší knižní událostí letošního podzimu byl Velký knižní čtvrtek, který přinesl na trh dvacet nových knih. Některé z nich jsme pořídili do školní knihovny. Celkem se můžete těšit na šest nových knih.
Známí ekonomové Markéta Šichtařová a Vladimír Pikora, autoři několika bestsellerů, nositelé ceny čtenářů Magnesia Litera a popularizátoři světa peněz ve své nové knize S androidkou v posteli naprosto nekorektně pojmenovávají pravými jmény rozpoložení dnešní společnosti. Od toho, jak nás politici zadlužují, přes cenzuru na sociálních sítích nebo vlnu aktivismu, až po riziko zneužití umělé inteligence – vše nahlížejí optikou ekonomických zákonitostí a docházejí k optimistickému rozuzlení!
Kniha je určena pro každého, kdo se zajímá o současné dění. Demaskuje, jak snadno jsou média zneužitelná, jak lehce lze zmanipulovat dav, aby naletěl politikům i různým aktivistům. Ukazuje, jak použít vlastní selský rozum, abychom nánosu polopravd nenaletěli. Nečekejte však žádný suchý, odborný ekonomický text pro vědátory. Kniha je psána s takovým nadhledem, že ji zhltnete jedním dechem a ještě se u toho zasmějete.
Další knihou, která vyšla na Velký knižní čtvrtek, jsou Města českého básníka a spisovatele Michala Ajvaze. Vypravěč knihy slíbí manželce svého dávného přítele Štěpána, že se ve Stockholmu pokusí najít záhadný fialový flash disk, který Štěpána podivnou hrou náhody uvrhl do stavu duševní trýzně a který je zároveň jedinou věcí na světě, jež může jeho zoufalství utišit. Flash disk už ve Stockholmu není, vypravěč se vydává po jeho stopách dál a jeho pátrání se nakonec mění v cestu kolem světa: ze Švédska jej zavede do Norska a pak do Nizozemska, Irska, Francie, na východní a západní pobřeží Spojených států, do Japonska a Polska. Na své cestě se setkává s mnoha lidmi a poznává jejich osudy, naslouchá vyprávění o proměňující se soše a o jedlé mozaice, o součástkách ze záhadného stroje, o zrodu románu z jedné věty v knize zakoupené na trhu v Soulu a o hudební skladbě, která vznikla jako doprovod tance stínu na zdi, o tragickém konci francouzské oceánoložky, o literárním díle výstředního bavorského starosty, o cestě firmy Blue Pegasus na západ, o náboženství, které se zrodilo v internetu…
Druhou knihou Madeline Millerové, učitelky řečtiny a latiny, jejíž první román Achilleova píseň se okamžitě stal bestsellerem a byl přeložen do 25 jazyků, je román Kirké. Už jen kvůli nádhernému přebalu stojí kniha za půjčení.
V paláci boha slunce Helia, nejmocnějšího z Titánů, se narodí dcera. Malou Kirku všichni považují za nedochůdče - nevládne na první pohled zřejmou mocí jako její otec ani zlomyslnou krásou jako její matka. Teprve když se pokusí zahnat samotu mezi smrtelníky, zjistí, že přece jen dostala do vínku jisté nadání - čarodějnou moc, jež jí dovoluje měnit sokyně v příšery a postavit se samotným bohům. Román Kirke skvěle vykreslenými postavami, podmanivým jazykem a stránkami plnými napětí nabízí mistrovsky zpracovaný příběh o rivalitě mezi příbuznými, palácových intrikách, lásce a ztrátě a přináší svědectví o nezdolné ženské síle ve světě ovládaném muži.
Tomova půlnoční zahrada je druhý a také nejlepší román anglické spisovatelky Ann Philippy Pearcové. Kniha je považována za mistrovské dílo dětské literatury a má pohádkový, resp. fantasy námět. Za toto dílo obdržela spisovatelka roku 1958 Carnegieho medaili za literaturu. Román byl šestkrát zfilmován, naposledy v roce 1999, česky uvedeno jako Kouzelná zahrada.
Tom má trávit léto u tety a strýčka, a tak se smiřuje s tím, že ho čekají týdny plné nudy. V noci pak nemůže spát a poslouchá, jak dole v hale odbíjejí staré pendlovky.
Jedenáct… Dvanáct… Třináct…
Třináct! Tom vyrazí po schodech dolů, otevře dveře od zadního vchodu a objeví nádhernou zahradu. Všichni mu přitom říkali, že tu žádná zahrada není. Tomova půlnoční zahrada je plná kouzel, dobrodružství a také dětí. Jsou to duchové? Nebo je snad duchem sám Tom?
Kniha, která nevyšla v rámci Velkého knižního čtvrtka, ale přesto zaslouží vaši pozornost je román finského matematika a spisovatele Anttiho Leikase Skřítek. Hrdina příběhu, ve kterém se finské podivno mísí s magičností Prahy, se dlouhodobě věnuje bádání o životě trpaslíků. Jenže když už se zdá, že jeho výzkum bude konečně korunován úspěchem, začnou se dít nezvyklé věci. Lépe řečeno neuvěřitelné věci. Jako by nestačilo, že začne mít pocit, že ho ve ztichlých studovnách někdo sleduje. Na scéně se objeví trpaslík bez nohou – a záhadný telefonát, který oznámí, že nohy jsou v pražské Maiselově ulici, přesně tam, kde se dle legendy skrývá tajemný Golem… Jako akční film se rozjíždí filozoficko-dobrodružná eskapáda, v níž se cestuje futuristickou Tatrou 603 i obyčejným lidským kýchnutím, kde se nad Vltavou vznáší oslnivá pyramida, bojuje se za použití halucinogenního psilocybinu a události rostou jako… houby po dešti. Antti Leikas nenapsal román. Tohle je literární závod s časem – s časem, který může každým okamžikem skončit.
Dlouho očekávanou novinkou je Pád Gondolinu od J.R.R. Tolkiena, poslední editorská práce jeho syna Christophera (i když v Čechách pořád čekáme na vydání jeho předposlední knihy Beren a Lúthien). Jedná se o knihu, kterou si nutně musí přečíst každý skalní Tolkienův fanoušek.
Čtenáři Hobita a Pána prstenů vědí, že J. R. R. Tolkien zasadil tyto příběhy do propracovaného světa, jehož kořeny sahají do mnohem hlubší minulosti. Některé příběhy z dávnověku jeho světa známe zdíky úsilí Christophera Tolkiena, který otcovy příběhy rekonstruuje z rukopisných verzí. Po Silmarillionu, Nedokončených příbězích a Húrinových dětech tak nyní přichází Pád Gondolinu, pojedávající o boji dvou nesmiřitelných mocností: Morgotha, který je vtělením zla, a Ulma, Pána vod, který je druhým nejmocnějším z božských Valar. Morgoth usiluje o zničení města Gondolin, jež vystavěli Noldor, elfové, kteří se vzepřeli bohům a opustili bájný Valinor. Jeho úhlavním nepřítelem je Turgon, vládce Gondolinu, ukrytého před Morghothem mocí kouzel.
Ulmo své záměry prosazuje skrze Tuora, kterého dovede do Gondolinu, kde Tuor dosáhne významného postavení, ožení se s Turgonovou dcerou a zplodí s ní syna Eärendila. Když se v Gondolinu najde zrádce a Morgoth město najde a zničí, Tuorovi i s rodinou se podaří uprchnout; jeho potomkové pak účinkují v pozdějších obdobích tolkienovské mytologie - například jeho vnuk Elrond, kterého známe z bojů o Prsten.
O ilustrace k Pádu Gondolinu se postaral Alan Lee, který je již dlouholetým výtvarníkem děl podle Tolkienových příběhů. Za umělecké návrhy scén pro snímek Návrat krále získal i Oscara.
