Listopadové knihy - NAKOUPENO za 2 minuty

K příležitosti 30. výročí sametové revoluce jsme rozšířili knihovnu o tyto tituly vhodné nejenom k 17. listopadu. Pomohou vám v uvažování o novodobé historii. Připomínají důležitost demokracie. Čtěte je!

 

Pousta Zdeněk: Trpké vzpomínky na 17. listopad 1939 (Karolinum)

Předkládaný sborník, vycházející u příležitosti Mezinárodního dne studentstva – Dne boje za svobodu a demokracii, který je doplněný řadou fotografií, má přispět k poctivým snahám, aby se na události před 75 lety nezapomínalo. Do předkládané publikace je zařazeno proto i několik původních textů z roku 1945. Byly psány velice emotivně, a mají i dokumentární vypovídací hodnotu o době svého vzniku. Navíc tyto před bezmála sedmdesáti lety uveřejněné články nejsou dnes zcela běžně dostupné. Na ně navazují čtyři svědectví vězněných studentů, napsaná v posledních deseti letech, a informace člena exilového studentského výboru MUDr. Karla Macháčka o činnosti našich tehdejších studentů-vojáků v Anglii. Druhou, poválečnou část, uvádí projev a poselství prezidenta republiky Edvarda Beneše, dále text úvodníku jednoho z hlavních organizátorů světového studentského kongresu v Praze JUDr. Vojtěcha Jandečky, respektované osobnosti studentského hnutí a politického vězně padesátých let. Pro ukázku následují tři projevy, pronesené při každoročních vzpomínkách u Hlávkovy koleje a u Památníku Ruzyň 1939–1941 v areálu bývalých kasáren 17. listopadu v Praze-Ruzyni. Na ně navazuje článek ing. Josefa Jíry z roku 2001 o jeho marné snaze obnovit důstojný původní název mezinárodního svátku 17. listopadu. Finská badatelka Johanna Kulmala studuje formu dopisů jako prostředek myšlenkového spojení lidí v mimořádných životních podmínkách. K tomu jí poskytla pramen také uvedená Lorencova korespondence ze Sachsenhausenu.



Leikert Jozef: Uloupené mládí (Academia)   

Utrpení studentů z akce 17. listopad 1939 v koncentračním táboře Sachsenhausen Kniha je výsledkem výzkumu zaměřeného na události 17. listopadu 1939, kdy bylo po demonstracích odporu českého lidu proti německé okupaci Čech a Moravy v souvislosti s pohřbem Jana Opletala odvlečeno 1200 českých vysokoškolských studentů do koncentračního tábora Sachsenhausen. Na základě metody orální historie – výpovědí pamětníků vyhledaných doma i v zahraničí – se autorovi podařilo do detailů zrekonstruovat několikaletý život bývalých studentů v koncentračním táboře. Autor podrobně popsal praktiky Němců zaměřené na likvidaci inteligence českého národa. Zaměřil se na pocity studentů, jejich obětavé chování a statečné jednání v nelidských podmínkách.



Ambrožová, Beck. Hartman, Palánová: Ten den – 17. listopad 1989 (Kalich)

Shromáždění na pražském Albertově, euforický pochod po nábřeží a následný masakr na Národní třídě vstoupily do dějin. Kniha Ten den: 17. listopad 1989 shromažďuje více než dvě stě přímých svědectví demonstrantů zkušených, ale i těch, kteří ten den vyšli do ulic poprvé, organizátorů i řadových účastníků, náhodných kolemjdoucích, zasahujících policistů i povolaných záchranářů. Jak prožili 17. listopad a co od něj očekávali? S jakými myšlenkami ráno vstávali a jakou budoucnost viděli před sebou, když byla demonstrace rozehnána a sčítaly se šrámy? Na čtenáře tak nemluví oddělení aktéři 17. listopadu 1989, ale sám tento den. Dává slovo známým i neznámým aktérům událostí, tedy i těm, kteří o svých zážitcích dosud nikdy veřejně nehovořili. Jejich vzpomínky doprovází rozsáhlý a z naprosté většiny doposud nepublikovaný obrazový materiál v podobě fotografií, dopisů, deníkových záznamů, oficiálních dokumentů či maleb. Ten den: 17. listopad 1989 má současným čtenářům umožnit toto zásadní datum zprostředkovaně zažít, zpřítomnit a přiblížit dnešku odkaz revolučních dnů a těžce nabyté svobody.

 

 

Michal Kocáb: Vabank: 1989-1991 Sametová revoluce – Odsun sovětských vojsk (Universum)

V létě roku 1989 založil skladatel Michael Kocáb spolu s novinářem Michalem Horáčkem iniciativu MOST, která si dala za cíl zprostředkovat jednání mezi komunistickou mocí a představiteli nezávislých opozičních sdružení. Co se zprvu mohlo zdát dílem jako troufalost a dílem jako politická naivita, se v listopadu téhož roku ukázalo býti především občanskou odvahou a prozíravostí, když k jednacímu stolu zasedl tehdejší předseda vlády Ladislav Adamec a zástupci studentů, Občanského fóra a Verejnosti proti násilí v čele s Václavem Havlem. Kocáb popisuje všechna zásadní jednání s komunistickými vládci, s generalitou československé i sovětské armády, se sovětskou stranou včetně zástupců KGB, která vedl či se jich účastnil za iniciativu MOST nebo Občanské fórum. Průběh sametové revoluce popisuje na pozadí připravované akce Zásah, kterou se armádní složky ve spolupráci s StB snažily zabránit demokratizačním změnám silou. Autobiografický text působí trochu jako politický thriller. Autor v něm popisuje, jak se situace měnila den po dni, hodinu po hodině a ukazuje, že politika je tvůrčí a často i improvizační činnost, v níž občas není od věci brát na sebe „drzou“ odpovědnost. V druhé části knihy pak vzpomíná na svoje působení ve Sněmovně lidu Federálního shromáždění ČSFR a na druhý olbřímí úkol, který si předsevzal – prohlášení ostudné okupační smlouvy o „dočasném pobytu“ za neplatnou od samého počátku, kdy až urychlený odsun sovětských vojsk z území bývalého Československa definitivně završil sametovou revoluci.

 

Ash Timothy Garton: Rok zázraků: Svědectví o revoluci roku 1989 ve Varšavě, Budapešti, Berlíně a Praze (Prostor)

Svazek reportáží světoznámého britského historika, politologa a publicisty představuje jedinečné zachycení převratných událostí roku 1989, tak jak postupně zasáhly čtyři středoevropské komunistické režimy včetně tehdejšího Československa. Se svou charakteristickou erudicí, osobním zaujetím i jemným humorem podává nezapomenutelné svědectví o revolučním zlomu, jenž definitivně změnil tvář střední a východní Evropy. Timothy Garton Ash (1955) je ředitelem Střediska evropských studií na St. Antony´s College v Oxfordu. Je autorem devíti svazků politických úvah a esejů, věnovaných převážně nedávným dějinám východu i západu Evropy. V českém překladu vyšly kromě Roku zázraků tituly Svazek, Dějiny přítomnosti a Svobodný svět.



Ležák, Zimčík: Sametová revoluce (Edika)

V roce 1989 se zhroutil totalitní systém komunistické strany nejen u nás v Československu, ale také ve většině zemí východního bloku. Kniha mapuje události předcházející těmto důležitým politickým změnám a objasňuje souvislosti. Projdeme nejen na revoluční rok 1989, ale podíváme se do jednotlivých zemí východní Evropy, jejich vztah k Sovětskému svazu, specifické verze socialismu a vzdor proti totalitě v období od konce druhé světové války.

 

Soubory