V květnu - záložku do knihy vetnu.
V květnu v naší školní knihovně přibylo devět nových knih.
Fanoušky sci-fi jistě potěší kniha Železná rada od britského autora China Miévilla, který své dílo často označuje jako "weird fiction." Ve třetím románu ze světa Bas-lagu nastala doba válek a revolucí, konfliktů a intrik. Nový Krobuzon je trhán na kusy zvenčí i zevnitř. Válka s Tešem, přízračným městem Líně tekoucí tekutiny, a povstání na ulicích a v domech strhává město k propasti. Mystická maskovaná postava podněcuje podivnou rebélii, zatímco se zrada a násilí líhnou na nečekaných místech.
Ze zoufalství opouští malá skupina renegátů město a vydává se napříč podivným a cizím kontinentem, hledajíc poslední naději - Železnou radu. V krvi a násilí nejnebezpečnějšího času Nového Krobuzonu se stává legendou. Nadchází čas Železné rady...
Sekce sci-fi knih se minulý měsíc rozrostla o knihu Enderova hra. Čtenáři, kteří si tuto knihu oblíbili, budou určitě nadšeni i knihou Enderův stín. V knize se vracíme na výcvikovou orbitální stanici, na které Mezinárodní flotila vychovává z nejnadanějších dětí budoucí velitele do války proti mimozemským agresorům. Země žije pod hrozbou opakovaného útoku termiťanů a ve slumech Rotterdamu živoří v partě nechtěných „spratků“ maličké dítě s geniální schopností přežít – Fazolek. Svou chytrostí změní poměry všech malých dětí v celém městě, a proto není nijak překvapivé, že si jej všimnou vyhledavači talentů z Flotily. Nedlouho poté jej raketoplán odnáší na oběžnou dráhu, kde od prvních chvil naráží na jméno geniálního Andrewa „Endera“ Wiggina. Je jen otázkou času, kdy se obě podivuhodné individuality setkají... Orson Scott Card v Enderově stínu rozepsal příběh, který už je sice čtenářům Enderovy hry známý, ale tentokrát je na příběh nahlíženo z pohledu Fazolka, bez kterého by vše proběhlo úplně jinak. V průběhu čtení se rozhodně nudit nebudete a zjistíte, že Fazolek je vlastně... Kdo? To už si přečtěte sami.
Občas potkám lidi, kteří říkají, že nejsou na Fejsbuku. Připojí k tomu vždycky zdůvodnění, ze kterého vyplývá, že já jsem debil. Dřív jsem si kladl spousty otázek, ale jak jsem zrál, tak se jednotlivé dílčí otázky spojovaly do otázek obecnějších, ty pak do ještě obecnějších, až zbyla jen jedna úplně základní: Kde mám brejle? Pokud máte rádi laskavý, chytrý, sebeironický humor, nebo jste smutní a naštvaní, sáhněte po sbírce fejetonů Jen aby, řekla moje žena od českého prozaika, architekta a dokumentaristy Michaela Třeštíka. Autorovou ženou není mimochodem nikdo jiný než slavná režisérka dokumentárních filmů Helena Třeštíková.
Cenu Magnesia Litera 2019 za překladovou knihu získala kniha s úderným názvem Kniha o moři: Umění ulovit na otevřeném moři z gumového člunu žraloka grónského. Norský historik, novinář, fotograf a spisovatel Morten Stroksnes v podtitulu své knihy nelže: Lov vzácného druhu severského žraloka popisuje živým reportážním stylem jedna z linií textu. Do mírně ztřeštěného podniku se pustili dva dobří přátelé, autor a Hugo Aasjord, velmi dobrý malíř moře, působící na rodných Lofotech. Do líčení jejich trampot vstupuje vyprávění o námořnících, o lodích (místní o nich mluví s láskou, skoro jako o členech rodiny), jindy zase úvahy o vztahu člověka k přírodním živlům nebo fakty nabité, avšak strhující pasáže ze základů ichtyologie, oceánografie a hydrologie. Literární kritika v Norsku i ve světě knihu přivítala s nadšením, i když jí jisté potíže působilo určení žánru: kniha nabízí směs eseje, reportáže a odborného výkladu s prvky krásné literatury, a to nejen kvůli citacím z Rimbauda, Melvilla a Poea. Morten Stroksnes dokáže o moři psát zcela věcně, avšak moře bezmezně miluje, a proto ví: „Moře se bez nás docela dobře obejde, my bez něj nikoli."
Kromě vítězné Knihy o moři byl na cenu Magnesia Litera 2019 za překladovou knihu nominován román Můj tank maďarského spisovatele Viktora Horvátha. V románu se píše rok 1968 a Forrest Gump východního bloku je u toho. Politicky uvědomělý prosťáček s hodností nadporučíka Maďarské lidové armády překvapivě asistuje u všech důležitých momentů, ve kterých se rodil plán invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Na tajných státnických schůzkách tlumočí praotci Kádárovi a velkému bratru Brežněvovi, na lovu v Topoľčiankách žertuje s tátou Dubčekem, od německého děduly Ulbrichta obdrží v Moskvě maličký plastový tank. Na tom pravém, pancéřovém, pak za úsvitu 21. srpna vjíždí do slovenského města Levice, aby tam osvobodil svoji dívku Juliku a všechny pomýlené československé soudruhy.
Jeden z nejvýznamnějších kanadských spisovatelů Dany Laferriere napsal útlou knihu Vůně kávy, ve které vzpomíná na jednu etapu svého raného dětství, jež bylo navzdory tehdejší kruté haitské diktatuře a všeobecně panujícímu strachu idylické. Malý chlapec žije u babičky, které se říká Da, pod bdělým, ale vroucím dohledem tetiček. Stačí malá horečka a hoch se musí na nějakou dobu vzdát her s kamarády. A tak tráví čas na dřevěné terase spolu s Da, která se pohupuje v křesle a pro sousedy a kolemjdoucí má kdykoliv připravený šálek kávy. Její vnuk zatím pozoruje mravence mezi prkny podlahy, sleduje kapky deště dopadající na zem, dívá se a poslouchá, o čem mluví dospělí, poslouchá, a přitom vdechuje vůni života a kávy. Vůně kávy je uhrančivá kronika dětství, přiběh cesty do časů, kdy je všechno křehké a okouzlující.
Asi nejočekávanější knihou letošního roku byl román Tiché roky od oblíbené autorky Aleny Mornštajnové. Její nový román je odlišný od předchozích. Nejedná se o velké historické téma, nýbrž o intimní rodinné drama, kde hlavní roli nehrají velké dějiny, ale náhody a lidské charaktery. Bohdana je uzavřená dívka, která žije pouze s mrzutým otcem, a dobrosrdečnou, ale poddajnou Bělou. Trápí ji napětí v domě, a také tajemství, které ji nepřestává vrtat hlavou: Proč ji těžce nemocná babička při poslední návštěvě v nemocnici oslovila "Blanko?" Vedle toho se odvíjí příběh Svatopluka Žáka, oddaného komunisty, který celý svůj život zasvětil budování socialismu, lásce ke své ženě a dceři, jejíž budoucnost měla být stejně zářivá jako hvězda na rudém praporu. Jenže jak se říká: Chcete-li Boha rozesmát, řekněte mu o svých plánech.
Další knihou ověnčenou cenou Magnesia Litera 2019, tentokrát v kategorii Kosmas cena čtenářů, je kniha Za oponou války. Jedná se o prvotinu z pera válečného zpravodaje České televize na Blízkém východě Jakuba Szántó. Tento známý reportér v knize přibližuje své dramatické zážitky z frontových linií, míst teroristických útoků i státních převratů a revolucí, které během své kariéry televizního novináře v uplynulých dvou dekádách natáčel. Barvitým jazykem zprostředkovává pozadí dějinných událostí pohledem očitého svědka. Zároveň poodhaluje a demýtizuje práci žurnalistů uprostřed pohnutých situací a nepředvídatelného vývoje. Knihu doprovází bohatá obrazová příloha autorových fotografií z terénu.
V kategorii Litera za knihu pro děti a mládež si ocenění Magnesia Litera 2019 odnesla Vendula Borůvková za knihu 1918 aneb Jak jsem dal gól přes celé Československo. To si takhle čutáte a najednou bum! Československo! Je pondělí 28. října. Desetiletý Jenda se těší, že si po škole zahraje s kamarády fotbal. Jenže jeho tatínek, učitel Antonín Vosika, s ním má na odpoledne jiné plány. Zatraceně, zdržení před blížícím se důležitým zápasem si Jenda nemůže dovolit! A to ještě netuší, že tohle zdržení se protáhne na několik let a skončí o tisíc kilometrů dál.V roce 1918 vzniklo Československo. Stát, v němž si po dlouhých staletích opět vládli Češi společně se Slováky. Oslavy a provolávání jména prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka zní dodnes. Děti i mnozí dospělí se přitom sami sebe ptají — co to má všechno propána společného se mnou? Stejnou otázku si kladly tisíce lidí i před sto lety. Hlavně děti se musely podivovat. To se najednou všichni dospělí zbláznili? Takhle jásat nad nějakým starým pánem a podivným slovem republika… Jako Jenda. Ten si chce jen zakopat s kamarády, ať už mluví česky, nebo německy. Nemá však na výběr, Československo nečeká. A Jenda se musí s celou rodinou vydat na dlouhou a dalekou cestu, při níž zjistí, jak se ho celý ten blázinec týká.To si takhle čutáte a najednou bum! Československo! Je pondělí 28. října. Desetiletý Jenda se těší, že si po škole zahraje s kamarády fotbal. Jenže jeho tatínek, učitel Antonín Vosika, s ním má na odpoledne jiné plány. Zatraceně, zdržení před blížícím se důležitým zápasem si Jenda nemůže dovolit! A to ještě netuší, že tohle zdržení se protáhne na několik let a skončí o tisíc kilometrů dál. V roce 1918 vzniklo Československo. Stát, v němž si po dlouhých staletích opět vládli Češi společně se Slováky. Oslavy a provolávání jména prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka zní dodnes. Děti i mnozí dospělí se přitom sami sebe ptají — co to má všechno propána společného se mnou? Stejnou otázku si kladly tisíce lidí i před sto lety. Hlavně děti se musely podivovat. To se najednou všichni dospělí zbláznili? Takhle jásat nad nějakým starým pánem a podivným slovem republika… Jako Jenda. Ten si chce jen zakopat s kamarády, ať už mluví česky, nebo německy. Nemá však na výběr, Československo nečeká. A Jenda se musí s celou rodinou vydat na dlouhou a dalekou cestu, při níž zjistí, jak se ho celý ten blázinec týká.